Julské Alpy, Lublaň a kouzlo jihozápadního Slovinska

Julské Alpy, Lublaň a kouzlo jihozápadního Slovinska

Asi největším lákadlem Slovinska jsou Julské Alpy. Vápencové pohoří patřící do celku Východních Alp s více než desítkou vrcholů přes 2.200 metrů. Jméno mají po staré římské osadě Forum Julii a jejich divoká krása působí na návštěvníky až omamně. Bílé skály, zelené horské louky, porosty kosodřeviny i horské smrčiny a bílé čepičky sněhu na nejvyšších vrcholech.

Foto: Lublaň a Julské Alpygn: justify; font-size: 12.8px;">Tím úplně nejvyšším je Triglav (2.864 metrů). Na území Julských Alp leží i Triglavský národní park, který zabírá 4% plochy celého Slovinska. Chrání alpskou faunu (orel, kamzík, kozorožec, medvěd) a především flóru. Ta je díky vápencovému podloží neobyčejně bohatá a nabízí fotografům krásné záběry. Můžeme tu uvidět různé druhy hořců, plesnivec alpský, bramboříky, koniklece, dřípatky a také množství orchidejí, na které u nás nenarazíte. Nechybí ani rostliny, které jinde na světě neuvidíte – tzv. endemity jako je hořec triglavský, mák Papaver julium, zvonek Campanula Zoysii a další. Ale hlavně v Julských Alpách nenarazíte na davy turistů šinoucích se v řadě jak pilní mravenečkové sem a tam po stezce, jako místy třeba v Rakouských Alpách. Vzduch tu voní pryskyřicí a rozpálenými kameny, nebe je vysoké a kdesi zpívá pták. Vydejte se třeba k vodopádům (jako je Savica) či k horským plesům v Údolí sedmi jezer, kde se v nich zrcadlí okolní vrcholy. Jedno velké zrcadlo leží pod masivem hory Vogel – Bohinjské jezero, největší jezero Slovinska. Jeho břehy jsou sličné, bez betonových monster hotelů a hory místy sestupují přímo k jezeru a zrcadlí se v něm.Foto: Lublaň a Julské Alpy

Foto: Bohinjské jezero

Druhým lákadlem Slovinska je hlavní město Lublaň. Žije tu necelých 300.000 obyvatel a tak zde nezažijete obvyklý velkoměstský mumraj, ale jen neuspěchaný rytmus dynamického města. Jako perly ho zdobí stavby nám dobře známého Joži Plečnika (Trojmostí, tržnice, Národní knihovna), kostely, katedrála a množství staveb ve stylu art noveau. Ty vznikly téměř současně po velkém zemětřesení roku 1895. A na vše shlíží Lublaňský hrad z 12. století, ze kterého je skvělý výhled na město a štíty nedalekých Julských Alp.

Foto: Lublaň, Hauptmanova hiša

Foto: Lublaň a Julské Alpy

Jihozápadní část Slovinska má charakter poněkud odlišný od zbytku země. Chybí tu vysoké štíty Julských či Kamišských Alp a krajina je tu nějak oblejší, mírnější a ženštější. Vždyť také tady v širokém údolí Vipavy dozrávají vynikající vína se zemitou příchutí zdejších vápencových strání a vůní luk plných barev a všelikých bylinek. Ochutnáte i ukázky gastronomie Slovinska. Na jazyku potěší a po lahvince se rozjasní i mysl plná starostí. Pojedete-li tudy, nezapomeňte se stavět v na první pohled obyčejné vesnici Hrastovlje. Snad jen opevněný kostel obehnaný vysokou a bytelnou zdí (to proti Turkům) přitáhne vaší pozornost. Ale když vejdete, objeví se před vámi na stěnách i na stropě kostelíka jeden z nejnádhernějších cyklů fresek v Evropě. Vytvořil je Janes z Kastvy někdy kolem roku 1490. Je tu Genesis počínaje od Stvoření světa, Stvoření Slunce a Měsíce a tak dál, Pašijový cyklus s Ukřižováním a Zmrtvýchvstáním. Klanění králů, kde v průvodu jdou slovinští vesničané třeba s košíkem vajec na trh, na stropě cyklus měsíců s typickými pracemi a jako koruna této obdivuhodné galerie Tanec mrtvých, kde kostlivci vedou živé. Od dítěte z kolébky, přes žebráka, šlechtice, lichváře až po biskupa a krále. A na konci cesty čeká na všechny otevřený hrob, stejný pro bohaté a mocné i pro chudé a bezmocné. Žhavě aktuální je gesto lichváře, který se měšcem zlaťáků snaží uplatit neúplatnou Smrtku. A všichni tančí v podivném chorovodu, obrazu lidských životů.

Foto: Hrastovlje - Tanec smrti

Jen pár kilometrů je to do Lipici, místa kde se od roku 1580 chová a šlechtí proslulé plemeno koní „lipicánů“ tolik vyhledávaných pro španělskou školu a na reprezentaci ke kočárům panovnických rodů. Ukázka drezůry připomíná balet i s elegancí pohybů a vznešenou noblesou skutečných umělců. A půvab běžících koní je jak zčeřené vlny trávy na kůži vzdálených stepních plání.

Nebo se můžete zastavit ve středověkém opevněném městečku Štanjel, kde se čas snad opravdu zastavil, a v malebných uličkách čekáte, že vyjde majitel v šubě či s kordem u boku.

Foto: Sečovlje - nejsevernější saliny ve Středozemním moři

Slovinsko má jen pouhých pár kilometrů mořského pobřeží. A i tady je co zažít. Třeba se zajít vykoupat do mořských lázní Laguna v Portoroži, procházet se v uličkách či přístavu nejitalštějšího ze slovinských měst Piranu s gotickými domy v centru nebo navštívit Sečovlje. Nejsevernější saliny ve Středozemním moři v deltě řeky Dragonji, kde se dodnes bělostná sůl získává způsobem, který zde zavedli ve 13.století Benátčané. Na části bývalých salin je rezervace, kde se dá vidět na 296 druhů ptáků. Ale v druhé polovině salin se od svatého Jiří (23.4.) do svatého Bartoloměje (24.8.) ručně získává sůl, která krystaluje v mělkých bazénech se dnem pokrytým tzv. petolou, což je komplex řas a mikroorganismů, který absorbuje z mořské vody jílové částice a další nečistoty a vzniká tak zářivě bílá a zcela čistá sůl té nejvyšší kvality. I mimo sezónu je procházka mezi kanály a bazény, kde se mořská voda odpařuje mimořádně zajímavá a místní muzeum vás seznámí s technologií výroby soli do detailu.

Foto: Julské Alpy - Dvojno jezero

A to ještě blízké vnitrozemí skrývá v podzemí dva komplexy jeskyní – Postojenské jeskyně a Škocjanské jamy (památka UNESCO). Postojenské jeskyně tvoří podzemní krasový systém dlouhý přes 20 kilometrů. Jsou přístupné už od roku 1819 a od té doby tu také jezdí v podzemí turistický vláček. Vedle krásné krápníkové výzdoby je největší pozoruhodností výskyt endemického obojživelníka macaráta jeskynního (slovinsky Človéška ríbica), který, a to je neuvěřitelné, dokáže vydržet bez potravy až 12 let. Škocjanské jamy vás zavedou do gigantických podzemních prostor, kde hluboko pod vámi divoce burácí podzemní tok řeky zvané jasně Reka. A když vyjdete po cestě podzemím na světlo na dně propasti podobné naší Macoše, uvědomíte si, že i podzemí zde skrývá svět plný půvabu a krásy.

A totéž ještě víc platí i pro zdejší krajinu na povrchu zemském. Ne náhodou kdosi řekl, že Slovinsko je rájem na zemi. Na zájezdech do Slovinska s turistikou i koupáním do Slovinska s CK GEOPS se dá zažít kombinace všech krás, zážitků a slastí, které tato zem nabízí.

Autor: RNDr. Jaroslav Mojžíš
- PR článek -

Článek byl zobrazen 4 618 krát.