Triglavský národní park - botanický ráj Slovinska

Triglavský národní park - botanický ráj Slovinska

Na severozápadě Slovinska se v oblasti Julských Alp rozkládá Triglavský národní park, který je jediným národním parkem v zemi. Své jméno získal po nejvyšší hoře Triglav, která nad okolními vrcholy ční do výšky 2864 metrů nad mořem.

Triglavský národní park se rozkládá na severozápadním okraji Slovinska, u hranic s Itálií a vedou k němu přístupové trasy ze všech světových stran. Je rájem pro milovníky přírody, kteří zde objeví nedotčený alpský svět plný vzácných rostlin a živočichů. Proto v něm platí přísnější pravidla než v jiných chráněných oblastech nižšího statusu. Území parku je pokryté vysokohorským krasem, ze strmých skal padají prudce vodopády a v hlubokých proláklinách se ukrývají ledovcová jezera. Primát největšího jezera drží Bohinjské jezero ve výšce 523 metrů nad mořem, které je tektonicko-ledovcového původu. S rozlohou 318 ha a hloubkou 45 metrů je největší přirozenou sladkovodní plochou ve Slovinsku. Ale proslulá jsou rovněž i menší jezera jako Kriška, Černé a Krnské jezero.

Autor: Victor Bayon

V roce 1908 byl poprvé podán návrh na ochranu oblasti kolem Triglavu, v roce 1981 byl pak region vyhlášen za národní park. Ten dnes zaujímá plochu o rozloze 83 807 ha, což jsou asi 3% z celkové rozlohy Slovinska. Na území parku pramení dvě významné balkánské řeky – Soča a Sáva. Soča vyvěrá pod Travikem v nadmořské výšce 1050 metrů a teče do Jaderského moře. Oproti tomu Sáva je tvořena soutokem říček Sava Dolnika a Sava Bohinjka, před Bělehradem se vlévá do Dunaje a posléze do Černého moře.

Srdcem Triglavského národního parku je dominantní hora Triglav, která se po uznání nezávislého Slovinska stala jakýmsi národním symbolem, vyobrazena je jak na vlajce, tak i ve státním znaku. Dnes je vyhledávaným cílem horolezců, dobrodruhů a milovníků adrenalinu. Její příkré a oblaky zahalené skalní stěny se po dlouhou dobu zdály být nezdolatelné. Severní stěna Triglavu je se svými 3 kilometry šířky a kilometrem výšky dokonce největší stěnou Východních Alp. Na vrchol Triglavu se přes tuto severní stěnu poprvé vyšplhala německo-rakouská výprava v roce 1906, po níž se teď tato trasa nazývá „německá cesta“. Jinak je možné na vrchol vystoupat po více než dvaceti jiných trasách. Relativně jednoduchý a proto i nejčastěji využívaný je například výstup přes jižní stranu Bohinje.

Autor: Victor Bayon

V Dolině Vrata, jež směřuje k severní stěně, se nachází památník věnovaný místním partyzánům z období druhé světové války. Další zajímavostí v dolině, tentokrát však přírodního charakteru je vodopád Paričnik, padající ve dvou stupních - jednou z výšky 52 metrů a podruhé z výšky 16 metrů. Největším vodopádem parku je však Zapotok měřící 73 metrů, třetím v pořadí pak Savica s výškou 50 metrů.

Vrchol od pradávna také podněcoval fantazii místních obyvatel a tak přispěl ke vzniku mnoha legend a pohádek. Například podle staroslovanské legendy je Triglav tříhlavým bohem vládnoucí nebi, zemi i podsvětí. Na samotném vrcholku Triglavu se nachází sloup Jakoba Aljaže – faráře, který jej tam nechal postavit kolem roku 1895. Z vrcholu Triglavu je možné dohlédnout až na rakouský Grossglockner, k italským Dolomitům a na ostrovy chorvatského Kvarneru. Pro každého, kdo má možnost tento impozantní výhled spatřit, to bude určitě zážitek na celý život. Nedaleko vrcholu najdete také Triglavsko brezno, neboli Triglavskou propast, která je nejhlubší ledovcovou propastí ve Slovinsku. Byla objevena teprve po odtání Triglavského ledovce.

Již koncem 18. století přitahoval tento pestrý a bohatý svět rostlin mnohé významné evropské botaniky, kteří zde nacházeli stále nové a nové endemické druhy, které se nikde jinde nevyskytovaly. Těmto jedinečným alpským rostlinným druhům se zde díky středomořskému podnebí dobře daří i dnes. Bohatou alpskou flóru doplňují i ostrůvky teplomilné vegetace, ve kterých nechybí bramboříky, azalky, pěnišníky či lýkovce. K nejvýznamnějším zástupcům rostlinné říše však patří červená triglavská růže, fialový zvonek Zois nebo julský mák. Na počátku léta jsou horské pastviny pokryté pestrobarevným květinovým kobercem. Pokud tedy chcete dobře poznat místní květenu, je dobré zvolit příjezd na období mezi květnem a červnem, kdy jinak holé svahy skal ožijí pestrobarevnou směsicí nejrůznějších květů, na kterých hoduje více než 1100 druhů motýlů. Krásné kvítky ale najdete i ve skalních průrvách a na vrcholech hor a to až do doby, než zapadnou sněhem. Nejlépe se se všemi rostlinkami seznámíte v botanické zahradě Alpinum Juliana v blízkosti Trenty.

Díky přísné ochraně přírody se tento park může pyšnit také řadou vzácných živočišných druhů, jako je například svišť horský nebo rys. Nově zde byli vysazeni také kozorozi, v 17. století totiž došlo k jejich úplnému vyhubení. K dalším savcům, které zde můžete při troše štěstí spatřit, patří zajíci sněžní, plši velcí, lasice kolčavy, mufloni, kamzíci a výjimečně i medvědi. Turisté by si však spíše než na medvědy měli dávat pozor na jedovaté hady, kteří se zde hojně vyskytují. Narazit tak můžete především na zmiji růžkatou, do oblasti velehor se pak stáhla zmije obecná. Doma je tady také tetřev hlušec, tetřívek obecný nebo orel skalní.

Autor: Victor Bayon

Jestliže chcete Triglavský národní park trochu poznat, je dobré si na pobyt vyčlenit alespoň týden, jinak vám uniknou mnohé jeho zajímavosti a krásy. Park protíná přes 7000 km označených a udržovaných cest, na kterých mnohde narazíte na četné hostince a horské chaty poskytující turistům kvalitní a dostatečné zázemí. Národní park Triglav nabízí vynikající podmínky pro pěší, rekreační, ale i vysokohorskou turistiku a pro horolezce. Připravte se však na to, že ty největší atrakce, jako jsou třeba vodopády, jsou zpoplatněny. Na území parku se nesmí tábořit ani bivakovat.

Nejlepším výchozím bodem na túry jsou městečka Bohinj, Kranjska Gora, Bovec či Kobarid. Správa parku je umístěna do města Bled, kde je zároveň také největší informační středisko. Pro turistické výpravy do nejkrásnějších dolin - Vrata, Kot a Krma jsou nejlepším výchozím bodem vesnice Dovje a Mojstrana. Těsně za severním okrajem Triglavského národního parku leží horské údolí Planica, kde se pořádají pověstné závody v letu na lyžích.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 13 154 krát.