Slovinsko - základní informace

Oficiální název: Slovinská republika
Hlavní město: Ljubljana
Počet obyvatel: 2 mil.
Rozloha: 20 256 km2
Měna: 1 euro (EUR) = 100 centů
Úřední jazyk: slovinština

Obyvatelstvo, Ekonomika, Dějiny a kultura, Geografie, Klimatické podmínky, Doporučení turistům, Základní dopravní předpisy, Turistika, Návštěva národních parků, Zdravotnictví, Cestování se zvířaty, Obchody a banky, Slovinská kuchyně, Wellness, Státní svátky, Bezpečnost, Důležitá telefonní čísla, Konzulát, Slovníček

Obyvatelstvo

Asi 90 % obyvatelstva tvoří Slovinci. Zbytek vytvářejí Srbové, Chorvati, etničtí muslimové a národnostní menšiny, které přišly z Maďarska, Černé Hory nebo Albánie. V zemi převažuje katolicismus, vedle křesťanů jsou zde i vyznavači islámu i ateisté. 99% obyvatel je gramotných.

Ekonomika

Průmyslová výroba v zemi zaznamenala těžký propad po rozpadu bývalé Jugoslávie, jelikož bylo málo odběratelů. V dnešní obě je již hospodářství v zemi stabilizované a Slovinsko patří mezi nejbohatší země bývalé Jugoslávie. Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví patří strojírenství, potravinářský, chemický, textilní a elektrotechnický průmysl. V zemi se těží lignit, olovnato - zinkové rudy, uran a sůl. Zabývají se také pěstováním  obilnin, pícnin, cukrovky, brambor, zeleniny, věnují se vinařství, sadařství, chmelnictví a chovu hovězího dobytka, prasat a koní.

Dějiny a kultura

Zemi křižují historické cesty a Slovinsko samo o sobě má bohatou minulost, o které svědčí cenné archeologické naleziště. Mnohé patří k světově významným, například objev světově nejstarší flétny v Divje Babe poblíž Idrije. Nejstarším dokladem o osídlení Slovinska jsou dva kamenné nástroje nalezené v jeskyni Jama nedaleko Oreheku, jejichž stáří se odhaduje až na 250 tisíc let.

Ve 4. a 3. století př. n. l. bylo území současného Slovinska obsazeno keltskými kmeny, které zde vytvořili první stát zvaný Noricum. Názvy mnoha současných měst (Bohinj, Tuhinj) pocházejí z této doby, stejně jako názvy řek (Sáva, Savinja, Dráva). V 5. a 6. století byla oblast Slovinska vystavena invazi Hunů a germánských kmenů. Po odjezdu posledního germánského kmenu - Langobardů - do Itálie v roce 568 oblasti začali dominovat Slované.

Území dnešního Slovinska bylo Slovinci osídleno již v 6. století. Kdysi se zde rozkládalo Krainské vévodství. Země se následně ocitla pod chorvatskou, srbskou i byzantskou nadvládou. V roce 1282 si zemi podmanili Habsburkové a následně sem vpadlo i turecké vojsko. Roku 1908 se stalo opět součástí Habsburské monarchie.

Po první světové válce bylo slovinské území přičleněno ke království SHS (od roku 1929 Jugoslávie). Během druhé světové války nastala okupace fašistickou Itálií a Německem. Po této válce byl stát začleněn do socialistické Jugoslávie, kde tvořilo její nejrozvinutější část a průmyslovou základnu. V roce 1990 se v zemi konaly první svobodné parlamentní volby a o rok později vyhlásila země nezávislost. Ihned poté se Slovinci ocitli v několikadenní válce s federální armádou, která nakonec odešla ze Slovinska. Dnes je členem EU, NATO a OSN.

Významná kulturní zastávka cestou k pobřeží slovinského Jadranského moře vás čeká v obci Hrastovlje.  Malá zdánlivě nenápadná vesnička se nachází východně od Kopru. Mají tu však jedno z kulturních dědictví UNESCA. Jedná se o kostel sv. Trojice (Sv. Trojica) ležící na skalním masivu nad údolím Rižany. Je opevněn vysokými hradbami, kterých byl kostel součástí na obranu proti nájezdu Turků. Původně je kostel románskou stavbou z 12. až 14. století a sakristie byla dobudována ve století devatenáctém.

Geografie

Slovinsko je stát v jižní Evropě, jehož břehy omývá Jaderské moře. Hranice země jsou s Rakouskem, Itálií, Chorvatskem a Maďarskem. Na severu země se tyčí Julské Alpy, větší část Slovinska ale zabírají pahorkatiny. Jsou zde také úrodné oblasti pro pěstování zemědělských plodin. Podnebí je kontinentální. 

Klimatické podmínky

V pobřežních oblastech panuje středomořské klima, pro které jsou charakteristická dlouhá suchá léta a mírné zimy. Maximální červencové teploty jsou v průměru mezi 25 až 30°C, průměrné teploty v zimě se pohybují okolo 9°C. Měsícem s největším počtem srážek bývá obvykle listopad. Centrální oblasti mají podnebí extrémnější než pobřeží, léta jsou teplejší (maxima mohou dosahovat až 40°C), zimy chladnější (až k - 10°C). Ve vysokohorských oblastech, kde vrcholky dosahují od 1 500 do 2 500 m n. m. je klima subalpinské. Zimní teploty dosahují v maximech průměrně 4°C a sněhová pokrývka může být i 5 m, letní teploty se pohybují v širokém rozmezí od 10 do 25°C.

Pasy, víza, doklady

Občan ČR může cestovat do Slovinska na základě platného cestovního pasu, který je platný nejméně po dobu předpokládaného pobytu, nebo platného občanského průkazu ČR. Se Slovinskem platí bezvízový styk. Občané ČR mohou stejně jako občané dalších členských zemí EU pobývat na území Slovinska do 3 měsíců bez zvláštního povolení k pobytu. V zemi současně platí přihlašovací povinnost ubytování do 72 hodin (do tří dnů – pro občany EU). Nocování pod širákem ve volné přírodě je zakázáno.

Vzhledem k častým případům ponechávání cestovních dokladů jako zástavy při ubytování v soukromí, hotelu či kempu a následné ztráty těchto dokladů, upozorňuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR, že cestovní doklad je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky. Ubytovatele je třeba na tuto skutečnost upozornit a namísto pasu složit finanční zálohu.

Doporučení turistům

Letní turistická sezóna je nejnáročnější obdobím pro moto-turisty a obzvlášť se k nim řadí víkendové zatížení hraničních přechodů s Chorvatskem. Právě na slovinsko-chorvatských hraničních přechodech je během léta a v době svátků nutné počítat s delší odbavovací dobou a důkladnějšími kontrolami. Při cestách na chorvatskou Istrii a dále do Dalmácie se také doporučuje jako výhodný směr Postojna-Ilirska Bistrica-Rijeka či Lublaň-Kočevje-Rijeka.

Základní dopravní předpisy

Slovinské dopravní předpisy vyhovují standardním předpisům Evropské unie, přesto existují i specifická pravidla, která by měl návštěvník při příjezdu do Slovinska znát. Nejvyšší povolená rychlost osobních automobilů na dálnici je 130 km/h, 100km/h na silnicích I. třídy, 90km/h na ostatních státních silnicích a 50km/h v obcích. Povolený obsah alkoholu v krvi řidiče amatéra 0,5 promile. Při jízdě ve Slovinsku je povinné mít po celý rok i během dne rozsvícená světla! Mlhová světla mají být použita, pokud se viditelnost sníží na méně než 50 m.

Od 15. listopadu do 15. března a mimo toho období v případě zimního počasí (sněhové srážky, námraza) musí být vozidla do 3,5 tuny vybavena zimními pneumatikami na všech čtyřech kolech, nebo letními pneumatikami se sněhovými řetězy. V obou případech musí být minimální hloubka dezénu pneumatik 3 mm.

Turistika

Slovinskými horami vede přes 7 tisíc kilometrů značených cest, vedle kterých se mohou turisté ubytovat asi v 165 horských hotelech, chatkách, srubech a táborech. Horský svět nabízí trasy velký počet snadno dosažitelných a dobře značených cílů, ale i ty, které můžete absolvovat jedině v doprovodu horského vůdce. Známá je Slovinská alpská magistrála vedoucí od Mariboru až k Jaderskému moři.

Ve Slovinsku najdou návštěvníci tisíce krasových jeskyní a propastí (jam) asi jedna desetina je přístupná turistům. Nejznámější je jeskyně Postrojna, ale hodně preferovány jsou i jeskyně Škocjan, které jsou zapsány na seznamu UNESCO. Jeskyně Sněžná jáma s ledovými krápníky v alpské hoře Raduha je speciální podívaná. Jeskyně v krasu Dolenjska patří také k unikátním.

Návštěva národních parků

Předností Slovinské republiky je nepochybně spousta národních parků a přírodních rezervací. Před každou vysokohorskou túrou je doporučeno občanům ČR, aby se turisté vybavili odpovídajícími mapami, připravili si potřebné vybavení a dodržovali všechna upozornění o případném hrozícím nebezpeční. Vysokohorští turisté by měli být informováni o tom, že ve slovinských horských chatách se musí zapsat do zvláštní knihy (vpisna knjiga), do které zapíší, odkud přicházejí a kam směřují.

Zdravotnictví

Zdravotní péče je na dobré úrovni, pomoc je poskytována v souladu s předpisy EU. Je třeba cestovat s Evropským průkazem zdravotního pojištění, který vydává konkrétní zdravotní pojišťovna, cestovním pasem či občanským průkazem. Zkontrolujte si svá očkování proti spalničkám a tetanu.

Ve Slovinsku je na zdravotní péči nutná spoluúčast pacienta a je tedy vhodné před cestou uzavřít komerční pojištění. Ze zdravotních rizik, která mohou turisty ve Slovinsku potkat, jsou klíšťata, která mohou přenášet virovou encefalitidu. Přesný postup a aktuální informace o podmínkách poskytování zdravotní péče v zahraničí včetně Slovinska poskytne příslušná zdravotní pojišťovna.

Cestování se zvířaty

Cestu v doprovodu domácího zvířete je nutné deklarovat ihned po příjezdu na vnější schengenské hranici (s Chorvatskem). Je nutné předložit cestovní doklad EU potvrzující veterinární prohlídky, očkování proti vzteklině ne starší 1 roku apod. Nekomerční individuální krátkodobý dovoz a tranzit těchto zvířat spolu s jejich vybavením cestovními doklady je v souladu s předpisy EU.

Obchody a banky

Otvírací doba obchodů je téměř nonstop kromě odpoledních přestávek na oběd. Otvírací doba ve všední dny: 8-19 hod., soboty 8-13 hodin, v neděli a státní svátky jsou otevřeny lékárny a soukromé nákupní centra (obchodní centra). V obchodech jsou - podobně jako v tuzemsku - časté různé akce, při kterých je krátkodobě některé zboží levnější. Konkurence je totiž ve Slovinsku poměrně velká. Způsob platby: Euro, téměř všechny obchody akceptují platební karty: American Express, Diners, Master Card-Eurocard a Visa.

Směna cizí měny a cestovních šeků za Euro. Směnárny lze najít obvykle kromě bank v hotelech, nákupních střediscích, benzínových pumpách, turistických agenturách a k dispozici je turistům také velké množství malých pouličních směnáren.

Slovinská kuchyně

Slovinsko je velmi pohostinná země, která překvapí návštěvníky hojností tradičních slovinských pokrmů. Hotely, restaurace a turistické farmy vám také nabídnou množství slovinských delikates a vín. Setkat se  se všemi těmito potěšeními mohou turisté na vinařských stezkách a v mnoha tradičních hostincích (Gostilnách).

Hostinec je srdcem slovinské kuchyně. Vedle nápojů musí Gostilna servírovat alespoň tři pokrmy, které jsou typické pro každý region. Gostilny jsou často vlastněny rodinami a hlavně chráněny tradicí ohledně jejich nabídky a vybavení, a přípravy domácích jídel. Prožít dobrodružství spojené s konzumací slovinských pokrmů, můžete i na turistických farmách. Na mnoha místech ve Slovinsku se také pořádají tradiční kulinářské akce.

Speciálním chuťovým požitkem jsou vína – od kvalitních po vynikající speciální vína, přívlastková vína a šumivá vína. Na pobřeží byste měli ochutnat Teran, Rumeni Muškat, Malvazija a Rebula. Specialitou regionu Posavje je Cviček, slovinské víno jemné chuti a nízkého obsahu alkoholu.

Wellness

Více než 15 přírodních termálních a klimatických lázní ve Slovinsku je zárukou prvotřídní relaxace pro tělo i duši, stejně tak jako léčbu různorodých zdravotních problémů. Slovinské termály se svými programy pro krásu a relaxaci  byly vyvinuty v souladu s klasickým lázeňským servisem. Wellness program ve Slovinsku není dostupný pouze v lázeňských střediskách, ala nabízí jej i v mnoha moderních hotelích a soukromých wellness centrech ve velkých městech a zejména v turistických centrech.

Státní svátky republiky Slovinsko

1.a 2. leden - 
8. únor - velikonoční pondělí
27. duben
1.a 2. květen
25. červen
15.srpen
31. říjen
1.listopad
25. a 26. Prosinec

Bezpečnost

Slovinsko je obecně považováno za bezpečnou zemi. Celková bezpečnost je na lepší úrovni než v sousedních státech nebo ČR, ale doporučuje se být obezřetný na pobřeží v letních měsících, kde hrozí krádež peněz či osobních dokladů.

Každou krádež nahlaste místní policii. K uplatnění náhrady škody od pojišťovny nebo u soudu budete potřebovat policejní protokol. Při ztrátě nebo odcizení kreditní karty ji ihned zablokujte. Pokud vám byl odcizen cestovní pas, nahlaste to na konzulátu nebo velvyslanectví své země a na policii. Nezapomeňte, že pokud jste v zemi mimo EU, kde váš stát nemá své zastoupení, můžete se obrátit na konzulát či ambasádu kterékoli země EU.

Pitná voda je dostupná po celé zemi. Po celé zemi jsou dostupné zásuvky s napětím 220 V, 50 Hz.

Důležitá telefonní čísla

Mezinárodní telefonní předvolba pro Slovinsko je 386. Telefonní karty jsou k dostání na poště, v novinovém stánku nebo tabáku. Díky technické normě Evropské unie GSM můžete svůj mobilní telefon použít kdekoliv v Evropě a také v mnoha dalších částech světa. Před odjezdem však raději kontaktujte svého operátora a přesvědčte se, zda má váš telefon aktivován mezinárodní roaming.

Záchranná služba, hasiči: 112
Policie: 113
Odtah aut: 041 621 657, 050 621 657

Konzulát

Slovinsko - Velvyslanectví Slovinské republiky
Pod hradbami 659/15, 160 00 Praha - Střešovice
Telefon: +420 233 081 211
Fax: +420 224 314 106
E-mail: vpr@gov.si

Velvyslanectví ČR / Veleposlaništvo ČR
Riharjeva 1, 1000 Ljubljana, Slovinsko
tel.: 00386/1/4202450
fax: 00386/1/2839259
e-mail: ljubljana@embassy.mzv.cz

Slovníček

Dobrý den, večer, jitro - Dober dan, večer, jutro
(Moc, pěkně vás) Prosím - (Lepo vas) Prosim
Chci vás poprosit - Hočem vas poprositi
Děkuji pěkně, Mnohokrát děkuji - Hvala lepa, Najlepša hvala
(Ne) Rozumím - (Ne) Razumem
(Ne) Vím - (Ne) Vem
(Velice) se omlouvám - (Zelo) se opravičujem
Dobrou noc  – Lahko noč
Dober tek – dobrou chuť

Na shledanou – Nasvidenje
Promiňte – Oprostite
Včera, dnes, zítra – Večeraj, danas, jutri
Kolik je hodin? – Koliko je ura?
Kdy, kde – Kdaj, kje?
Kolik to stojí? – Koliko stane?
Účet, prosím. – Račun, prosim.
Kde je nádraží, autobusové nádraží, letiště? – Kje je železniška postaja, avtobusna postaja, letališče?

hotel – hotel
benzinová stanice – bencinska črpalka
snídaně – zajtrk
oběd – kosilo
večeře – večerja
pivo, víno – pivo, vino
pošta – pošta
dopis – písmo
vchod – vstop
východ – izhod, izotop
informace – informacija
ulice, cesta – ulica, cesta
autobusové nádraží – avtobusna postaja
hrad – grad
občerstvení – okrepčevališče
dětské hřiště – otroško igrišče
hřbitov – pokopališče
restaurace – restavracija
cukrárna – slaščičarna
škola – škola
obchod – travina
cestovní kancelář – turistična agencija

Základní číslovky
1 – eden
2 – dva
3 – trije
4 – štirje
5 – pet
6 – šest
7 – sedem
8 – osem
9 – devět
10 – deset
20 - dvajset

Dny v týdnu
pondělí – ponedeljek
úterý – torek
středa – sreda
čtvrtek – četrtek
pátek – petek
sobota – sobota
neděle – nedelja

Měsíce
leden – januar
únor - februar
březen – marec
duben – april
květen – maj
červen – junij
červenec – julij
srpen – august
září – september
říjen – oktober
listopad – november
prosinec - december