Lublaň

Lublaň

Slovinské hlavní město Ljubljana (česky Lublaň) znamená „milá“. Ljubljana není veliká, je menší než by se dalo očekávat od sídla s vládním a parlamentním palácem, ambasádami a s množstvím bank a firem. Slovinská metropole leží na březích řeky Lublanice na úbočí mezi výběžky Polhov Gradeca pohoří Posavje přímo v srdci Slovinska.

Údolí široké tisíc metrů tvoří dělicí čáru mezi úrodnou zemí na severu a níže položenými bažinami na jihu.  Znakem města je okřídlený drak. Podle legendy draka skolil Jáson, který s Argonauty zabloudil v bažinaté oblasti okolo dnešní Lublaně.

Historie města však sahá až daleko do doby Římanů. Kdysi bylo pod názvem Emona centrem provincie Carniola hlavním městem napoleonových Illyrských provincií. Hunský král Attila město v roce 452 zpustošil, v 7. století pozůstatky sídliště osídlili Slované. Rod Spanheimů založil po roce 1220 pod hradem město, které přešlo v druhé půlce 13. století do vlastnictví kraňských vévodů. V roce 1335 převzali panství Habsburkové a panovali až do konce první světové války. Po skončení 2. světové války byla Lublaň 45 let hlavním městem jedné z 6 členských republik Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Od 25. června 1991 je hlavním městem slovinského státu.

V centru hlavního města se nacházejí všechny důležité instituce v zemi – parlament, Hospodářská komora, Národní knihovna, Národní muzeum a divadlo, Opera, Filharmonie, velké kulturní centrum, Muzeum moderního umění, soukromé galerie a experimentální scény. Pokud vás zajímá historie, nevynechejte muzeum 20. století, které vám ukáže Slovinsko za Rakouska – Uherska, jako součást Jugoslávie i jako samostatnou zemi.

Město vícekrát zažilo zemětřesení. Tak například ničivé otřesy v šestnáctém století zapříčinily renovaci města v renesančním stylu. Po katastrofickém zemětřesení roku 1895 pak Lublaň dostala neoklasicistní a secesní ráz. O Lublani se říká, že je "Plečnikova". To proto, že město postihlo na konci 19. století zemětřesení, které zničilo vše, co se jen dalo. Proto měl Josip Plečnik dostatek příležitosti využít svůj talent a navrhnout novou Lublaň podle svého.

Často je město nazýváno malá Praha. Stejně jako u nás, se na jejím vzhledu podepsal právě architekt Jože Plečnik. V Praze renovoval za první republiky Pražský hrad, v Lublani je autorem mnoha staveb, například interiéru Univerzitní knihovny. Vytvořil také pobřežní promenádu u řeky Lublanice a přístav Trnovo. K jeho nejdůležitějším projektům patří  Tromostovje a atraktivní kulturní středisko Křižanke, které se nachází v bývalém klášteře západně od Městského muzea na náměstí Trh francoske revolucije. V Křižanke se v létě konají tradiční hudební a divadelní akce. Nejpůsobivější jsou akce v Čertovském dvoře, který je večer nádherně osvětlen.

Tromostvje je unikátní lublaňská stavba, která je postavená na základech starého kamenného Špitálského mostu z r. 1842. Roku 1931 ho Plečnik doplnil o další dva menší mosty, které dnes otevírají cestu do starého města. Několik málo kroků od Trojmostí naleznete kolonádu. Možná se budete cítit jako v lázních.  Autorem kolonády je Jože Plečnik a uvnitř se nachází stánky se suvenýry pěknými i kýčovitými.

Prešeronovo náměstí dostalo jméno po nejvýznamnějším slovinském básníku romantismu Fracetu Prešerenovi (1800-1849). Jeho pomník na náměstí byl odhalen 1905 a je dílem architekta M. Fabianiho a sochaře Ivana Zajce. Náměstí dominuje po italském stylu zdobená fasáda kostela františkánů, postaveného mezi lety 1646 - 1660. Ústřední oltář postavil Francesco Robba r. 1736. Další charakteristické stavby náměstí jsou secesní domy "Ura" a "Centromerkur".

Na náměstí se skví katedrála sv. Mikuláše, která byla vybudována v roce 1708 podle plánů římského jezuity Andrea Pozzy. Katedrála vděčí za svou slávu iluzionistickým freskám, jejichž autorem je Giuglio Quaglio, jsou věnovány svatému Mikuláši (1703 – 1705).

Lublaňský hrad je nejviditelnější lublaňskou památkou, neboť se tyčí na kopečku Grič přímo nad centrem hlavního města. Z centrálního Prešernova náměstí je to maximálně pět minut chůze k lanovce, která vás na hrad pohodlně vyveze. Lanovka vás vysadí přímo v hradním „podzemí“, kde si můžete prohlédnout místní galerii. Za druhé světové války byl zničen, proto ztratil nádech historického tajemna a nabízí návštěvníkům ukázkovou kombinaci moderní betonové architektury spolu s kamenitým zdivem. Na první pohled trochu bizarní spojení, kterým se ale nenechte odradit. Z věže u hradu je pak krásný výhled na město a okolní kopce.

Město je díky Lublaňské univerzitě plné mladých lidí, kteří si často krátí volné chvíle výlety do zoo, na kopec Rožnik, Šmarna gora či jinými výlety v krásné okolní přírodě. Na univerzitě a třech akademiích umění studuje téměř 40 tisíc studentů a dohromady s pouličními muzikanty, propůjčují městu mladistvou a živou atmosféru. Hlavní náměstí Lublaně je oblíbeným místem setkání. Na jeho široké kulaté ploše zve k posezení několik kaváren, v nichž je možné pozorovat okolní dění u sklenky dobrého slovinského vína. Příjemně se odpočívá také v uličkách kolem náměstí, v barech a hospůdkách podél Ljubljanici.

Nejkrásnější tržnice se nachází na náměstí Vodnikov trh, poblíž mostu Trojmostovje, kde se každé dopoledne mimo neděle prodává ovoce a zelenina, chléb a uzeniny – nikde není lepší a větší nabídka. Kdo přijde do Lublaně v neděli, zažije na břehu řeky Lublanice (Cankarjevo nabrežje) bleší trh s nepřeberným množstvím starožitností, veteše a cetek, které lze koupit za výhodnou cenu. V centru se jinak nachází mnoho obchůdků, krámků, velkých obchodů a butiků.