Postojna

Postojna

Postojna je známá především jako vstupní brána do jeskynního systému, který díky své velikosti a krásy patří k nejzajímavějším na světě. Ve Slovinsku se nachází hned několik komplexů, z nichž největším jsou Postojenské jeskyně neboli Postojnska Jama. Je to doslova podzemní město plné stalaktitů a stalagmitů.

Malé město Postojna leží u brány Postojna, přírodním průchodem mezi horskými pásmy Javorniki a Hrušicí. Od jeho založení ve středověku je důležitým dopravním uzlem. Tady se křížily obchodní cesty mezi městy Lublaň, Terst a Rijeka.

Jednou z nejzajímavějších slovinských přírodních atrakcí jsou bezesporu jeskyně. V muzeu krasové oblasti Notranjska jsou umístěny zajímavé exponáty z geologie, biologie a historie podzemí. Jeskynní komplex se začal vytvářen již před dvěma miliony let. Jejím tvůrcem se stala řeka Pivka, která společně s dešťovou vodou prosakující vrstvami hornin stvořila tuto nádhernou podívanou.

Vstup do jeskyně Postojnska jama se nachází 1 km severozápadně od městského centra. U vstupu do jeskyně stojí mlýn z 15. století, ve kterém je nyní umístěna galerie. Široké parkoviště a mohutný hotel svědčí o tom, že tato jeskyně patří mezi nejhezčí přírodní památky Slovinska. Z více než 6 tisíc klasických krasových jeskyň patří tato mezi nejnavštěvovanější. Pod stovky metrů tlustým vápencovým stropem se skrývá pohádkový svět bizarních krápníků, mlhou obklopených jezer a řek.

Díky své délce 16,5 km patří jeskyně Postojna k největším jeskynním systémům na světě. Již ve 13. století se vědělo o podzemních vodních tocích, ale teprve v roce 1818 byly objeveny tyto rozlehlé prostory. Jeskyně byla zpřístupněna roku 1819 při příležitosti návštěvy císaře Františka Ferdinanda. O šest let později byly jeskyně osvětleny, tenkrát ještě olejovými lampami. Roku 1884 sem bylo zavedeno elektrické osvětlení, mimochodem prý dříve než v hlavním městě dnešního Slovinska Ljubljani.

Po vstupu do komplexu můžete vstoupit do malého vláčku, který asi 10 minut ujíždí jeskyní dovnitř celého komplexu. Vláček byl uveden do provozu již roku 1872, tehdy ještě poháněn lidskou silou. Roku 1914 byl nahrazen plynovým vlakem a roku 1959 byl instalován elektrický vlak, který je v provozu dodnes.

Elektrický vláček doveze návštěvníky až do vnitřku země, kde začíná procházka jeskynním labyrintem, kde začíná úchvatná podívaná. Jednou rostou ze země stalagmity, pak zase visí ze stropu stalaktity. Často se také spojují do fantastických, mnohotvárných sloupů stalagnátů. Všudypřítomný je zvuk padajících kapek a lampy vrhají plápolavé světlo. Někdy jsou skalní stěny tak jemně poskládané, že budí dojem lehkého podzemního závěsu, jindy vypadají jako zkamenělý vodopád.

Prohlídka trvá hodinu a půl a rozhodně se vyplatí vzít na sebe něco teplejšího. V jeskyni je stálá teplota kolem 8 °C a vlhkost dosahuje 95 %. Trasa prohlídky je dlouhá 5,2 km, z toho se jede asi 3,5 km jeskynní drahou. Na návštěvu je třeba naplánovat 1,4 hodiny.

Při prohlídce se prochází kolem „gigantického kamenu“, krátce nato přichází pasáž „briliantů“, které se skládají z bílých svítících krápníků. Prohlídka končí v tzv. Koncertním sále, kde se jak jeho název napovídá, pořádají koncerty a jiné společenské akce. Za „koncertní síní“, která má relativně dobrou akustiku se dostanete k jezeru pokrytému parou, do něhož vtéká podzemní říčka Pivka.

Než opustíte jeskyni, podívejte se pozorně do vodojemu. Ve velké nádrži si můžete prohlédnout jednoho z nejtajemnějších tvorů na světě. Plave v něm macarát jeskynní, ojedinělá žijící fosilie, která se vyskytuje pouze v jeskyni Postojna. Tento poněkud bizarní záhadný živočicha se nazývá Proteus Anguinus. Je to největší obratlovec žijící v podzemí, měří asi 25 centimetrů, je slepý a jeho kůže nemá žádný pigment. Velice často se tito macaráti dožívají biblického stáří nad 100 let, rozmnožují se částečně pomocí vajíček a částečně rozením živých mláďat.