Slovinsko - lokality a destinace

Slovinsko - lokality a destinace

Slovinsko patří mezi nejvyspělejší státy, které přistoupily k EU v rámci skupiny spolu s ČR. Slovinsko je také první z těchto zemí, které přijaly měnu euro. Slovinsko je z České republiky snadno přístupné zejména autem, autobusem, ale i letecky.

Slovinské přímořské pobřeží není rozhodně obdobou českých kolonií v Chorvatsku, Čechy tu prakticky nepotkáte, pouze ty, kteří sem zajeli z Alp. Slovinsko má přístup k Jaderskému moři z jihozápadu. Pobřeží má délku 47 km. Krátké, ale nádherné středomořské pobřeží poskytuje přístup do Jaderského moře. Neleží daleko a není velké, a tak na jeho návštěvu stačí několik dnů.

Dovolená ve Slovinsku je přesto pro Čechy ještě dnes něčím neznámým, spíše exotickým. Přitom Slovinsko nabízí obrovskou škálu turistických zajímavostí, sportovních a rekreačních areálů. Jedná se v pravém smyslu o turistickou perlu jižní Evropy.

Jaderské moře je vlastně velký záliv Středozemního moře, které proniklo na pokleslou krasovou pevninu. Rozkládá se mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem, od Otrantské úžiny na jihovýchodě až do Terstského zálivu na severozápadě, a zasahuje tak hluboko do evropské pevniny.

Slovinské pobřeží měří pouhých 46,6 km a je převážně skalnaté a kamenité. Do vody vedou místy žebříčky, nebo jinak uměle vytvořené vstupy. Výjimkou je letovisko Ankaran (3 tis. obyv.) na poloostrově Milje severně od Koperu, s písečnými plážemi. Na většině pláží se vybírá vstupné (plážový poplatek), obvykle 5 eur/den. K top letoviskům Slovinska patří Koper, Izola, Portorož a Piran. U moře doporučujeme ubytování v soukromí, lze se ubytovat i v hotelech či v kempu, například v městečku Lucia je jeden z největších.

V pobřežních oblastech Slovinska panuje středomořské klima, pro které jsou charakteristická dlouhá suchá léta a mírné zimy. Maximální červencové teploty jsou v průměru mezi 25 až 30°C, průměrné teploty v zimě se pohybují okolo 9°C. Měsícem s největším počtem srážek bývá obvykle listopad. Sezóna na koupání trvá u pobřeží Slovinska dlouho. Na plážích Slovinské riviéry se můžete slunit od poloviny května přibližně až do konce září. Při koupání ve Středozemním moři lze od začátku června až do konce září počítat s teplotou vody přes 20 °C.

K návštěvě mimo nádherné pobřeží se zde nabízí monumentální Julské Alpy, krásná jezera Bled a Bohinj, nejslavnější evropské jeskyně Postojná a pro zpestření italský Terst a zámek Miramare Maxmiliána Mexického, bratra císaře Františka Josefa I.

Slovinské pobřeží bývalo součástí Benátské republiky, což se pozitivně odrazilo na architektuře přímořských letovisek. V antických dobách obydlely istrijské pobřeží nejdříve illyrské kmeny, později sem přišli Řekové a nakonec Keltové. Od 1. století př. n. l. patřila tato oblast po několik staletí k Římské říši a obyvatelstvo bylo romanizováno. Po rozpadu římského impéria si v roce 489 n. l. přivlastnili pobřežní oblast germánské kmeny, v roce 538 následovali Byzantinci a v roce 788 přišli Frankové. Od 6. století se zde konečně usídlili prapředci Slovinců – Slované – neobydleli ale tehdy ještě pobřežní kraje, nýbrž úrodné vnitrozemí.

Benátské republice, která byla od poloviny 9. století nezávislá na Byzanci, se podařilo postupně rozšířit nadvládu nad istrijskými pobřežními městy a přitom chytře využívat jejich volání po ochraně proti pirátům a rivalizujícím sousedním osadám. Kolem přelomu tisíciletí se lagunové město stalo nejdůležitější námořní mocností v Jadranské oblasti. Benátská republika se v žádném případě nehodlala s nikým dělit o výhodný obchod se solí. Podmanila si celou východojadranskou oblast a po 500 let ovlivňovala i kulturu pobřežní oblasti. Nejkrásnější stavby mezi Koperem a Piranem pocházejí právě z této doby, kdy zde vznikaly nádherné patricijské domy, kostely a paláce.

Slovinsko je malá země, kterou můžete důkladně procestovat zhruba za týden. Na své si tu přijde opravdu každý, milovník kultury a historických památek, sportovec i vyznavač nočního života. Slovinci jsou kulturním národem. Značné oblibě se proto těší divadlo, opera, klasická i moderní hudba a muzea.

Mohlo by se zdát, že tak blízká země nemůže cestovatelům nabídnout nic zajímavého, ale opak je pravdou. Nejrychleji se rozvíjející země z nově přistoupivších států EU a nejbohatší region bývalé Jugoslávie žije z cestovního ruchu. Celá země je rozdělena na 9 regionů, z nichž každý má svá specifika.

Centrem kulturního a společenského dění je metropole Lublaň, ve které se podobně jako v pobřežních městech koná během letních měsíců mnoho festivalů pod širým nebem. Kromě toho se v hlavním městě nachází řada zajímavých stánků kultury, kterým vévodí Národní galerie, Galerie moderního umění či Historický archiv. Za hudbou je možné zavítat do Slovinské filharmonie.

Severovýchodně leží region Pomurje, který je lázeňským resortem, s nejznámějšími lázněmi v Radenici. Směrem na západ je region Pohorje s centrálním městem Mariborem, známým lyžařskými závody. Pohorje nabízí pestrou škálu sportovního vyžití, a to jak v horách, tak na vodě.

V okolí nejstaršího slovinského města Ptuje (se starověkým hradem a muzeem) se nachází rozsáhlá vodní plocha, Ptujsko jezero na řece Drava. Tam si přijdou na své rybáři, jachtaři i surfaři, naproti tomu Ormoško jezero přírodní rezervací. Při pobytu v této oblasti vám určitě doporučujeme navštívit některý z vinných sklípků.

Pokračujete-li dál jihozápadně, dostáváme se do regionu Savinsjka, kde se mísí panenská příroda se starodávnými hrady a tvrzeni, jako je ten ve městě Celje. První zmínky o tomto hradu se datují již do středověku, kdy ve 13. století byli jeho prvními vlastníky pánové z Celje. V 17. století hrad začal chátrat, ale iniciativy hraběte Gaisrucka byl znovu užíván a opraven a dodnes je to nejrozsáhlejší středověký hrad ve Slovinsku. I ve zdejším kraji můžete navštívit četná lázeňská letoviska (Dobrna, Topolšica, Laško, Rimske Toplice, Rogaška Slatina, a Olimia v Podčetrtku).

Dalšími regiony jsou Carniola, Zasavje, Odenska in Bela Krajina, Obala in Karst a Julijske Alpe. I když nejste horolezci, Julské Alpy stojí za návštěvu, v okolí nejvyšší hory Triglavu se nachází Triglavský národní park s četnými jezery. Největší je Bohnijské jezero, které je přímo pod Triglavem. Nejnavštěvovanější je jezero Bled, které už není přímo součástí národního parku, ale je to jedna z nejvyhledávanějších lokalit. Pokud by vás omrzelo koupání v průzračně modré vodě, můžete vyrazit na nedaleký hrad. Je na kopci a nabízí krásný výhled po krajině.

Cestou k moři se zastavte v Postojne, kde je starý hrad napůl tvořený skálou a pod ním hluboká jeskyně. V regionu Karst se to jen hemží vápencovými jeskyněmi. Největší je Škocnajska jama a Postojna jama. První patří na seznam památek UNESCO a druhá je nejnavštěvovanější jeskyní ve Slovinsku. U moře nezapomeňte na Piran a Portorož. Piran nabízí historické centrum a malou kamenitou pláž, Portorož je místo pro milovníky moderního stylu a zábavy.

Piran postavený v benátském stylu

Na břehu Jaderského moře se v Piranském zálivu na poloostrově Punta rozkládá půvabné přímořské městečko Piran, které bývá někdy nazýváno také slovinské Benátky. Jde o nejhezčí město Slovinska, které se se svými úzkými uličkami, romantickými náměstími, kostely a paláci stalo jedním z nejoblíbenějších turistických cílů.

celý článek

 

Bled – kouzelný ostrov a středověký hrad

Městečko Bled leží na severozápadě Slovinska asi 80 km od Lublaně. Nachází se v podhůří Julských Alp a leží na břehu malebného jezera Bled s kouzelným ostrovem a středověkým hradem. K hradu se po jezerní hladině můžete nechat převézt na „pletně“, což je malý zastřešený člun.

celý článek

 

Maribor - v kraji bobulí

Maribor je se svými více než 100 tisíci obyvateli druhým největším městem Slovinska a také se pyšní postem centra provincie Štajerska. Rozkládá se na obou březích řeky Drávy a jeho návštěva potěší nejen milovníky historie a kultury, ale také krásné divoké přírody.

celý článek

 

Další články