Bohinj

Bohinj

Region Bohinj leží v jihovýchodní části Julských Alp. Název Bohinj označuje nejen oblast kolem Bohinjského jezera, ale také téměř 20 km dlouhou horskou kotlinu s mnoha malými vesnicemi a dvěma paralelně se táhnoucími údolími – Zgornja (Horním) a Spodnja Dolina (Dolním údolím).

Středisko Bohinj-Vogel je součástí Triglavského národního parku a právě ze sjezdových tratí nad Bohinjským jezerem se otvírají nádherná panoramata s nejvyšší horou Slovinska - Triglavem. Dosud je u nás tato lyžařská oblast méně známá, přesto jde o jedno z nejlepších lyžařských středisek Slovinska. Vysoko položený areál nad Bohinjským jezerem nabízí velice zajímavé a kvalitní sjezdovky převážné červeného a modrého značení. Právě řada modrých sjezdovek předurčuje oblast vhodnou pro rodiny s dětmi. V oblasti naleznete řadu vynikajících běžeckých tratí známých dějištěm Světového poháru v biatlonu.

Největší obcí v tomto regionu je Bohinjska Bistrica – oblíbený výchozí bod pro výlety. Hlavní místo oblasti leží asi 5 km východně od jezera, přímo na slovinsko-italské hranici. V zimě jsou v údolí protaženy cesty pro běžkaře. Oblíbený lyžařský areál se nachází na hoře Kolba, která je vysoká 1 500 metrů.

Turistickým centrem je vesnice Ribčev Laz na východním břehu jezera. Na protilehlém břehu leží někdejší pastýřská osada Ukanc. Za pozornost stojí severně položené osady Studor a Srednja Vas, stejně jako vesnice Stara Fužina s malým muzeem salašnictví.

Název pochází od hutního zpracování železa (fužina = tavírna rudy), které se tu provozovalo až do 19. století, a které připomíná statek železného barona Sigmunda Zoise. V muzeu salašnictví jsou zachyceny dějiny pastevectví. Nikde jinde v zemi nebylo sýrařství tak rozvinuté jako zde. Bohinjský sýr měl v celé habsburské říši tu nejlepší pověst.

Bohinjské jezero leží uprostřed Triglavského národního parku. Díky své délce 4 km a šířce 1 km je největším jezerem Slovinska. Jezero se rozkládá ve výšce 525 m n. m. a je 4,35 km dlouhé a 1,25 km široké. Maximální hloubka jezera je 45 m. Za příznivého počasí je od jezera vidět vrchol Triglav (2 864 m n. m.). V jezeře žije 65 druhů vodních řas, 8 druhů měkkýšů a 5 druhů ryb.

Jezero svým podlouhlým tvarem a okolní divokou přírodou připomíná finský fjord. Ke koupání ale láká jen za vyloženě horkých dní. Voda je sice křišťálově čistá, ale její teplota jen zřídka dosahuje hranice 20 stupňů Celsia. V jezeře se můžete koupat nebo se na něm projet v kanoi či na šlapadle, které je možné si u jezera půjčit. V létě sem přijíždějí turisté a vodáci, v zimě vyznavači sjezdového lyžování i běžek. V okolí jezera je několik rekreačních středisek. Najdeme tu také několik krásných značených pěších stezek. Obejít celé jezero zabere asi 4 hodiny, lepší je půjčit si kola.

Jedinečným stavebním dílem na břehu jezera je gotický kostel sv. Jana. Jde o zdařilý příklad rustikální sakrální architektury. Svou štíhlou věží a světlými zdmi harmonicky zapadá do horské krajiny. Vnitřek je vymalován nádhernými freskami, nejstarší vrstvy jsou datovány do doby kolem roku 1400.

Na jihozápadním břehu jezera se nachází Ukanc, druhé oblíbené letovisko v Bohinji. Byl zde vybudován kempink, několik rekreačních chat a hotel Zlatorog. Lanovka vyveze turisty na horu Vogel vysokou 1 540 metrů.

Z letoviska Ukanc se za necelou hodinu dojde kolem horské chaty Koča při Savici k vodopádu Savica, který je právem označen za nejkrásnější přírodní scenérii v celé této oblasti. Ze skalní pukliny prýští voda řeky Savica, která je napájena z Triglavských jezer, a řítí se ve dvou proudech do hloubky 78 m.  Poté protéká údolím a ústí do Bohinjského jezera. Pramen a vodopád Savice má krasový původ.